Příběh: Nechci, aby mě považoval za promiskuitní nymfomanku

Co dělat, když se chcete milovat častěji než partner? Jak se pozná nymfomanie? Na zapeklitý problém naší čtenářky odpovídá sexuolog a přední český urolog MUDr. Marek Broul, Ph.D., FECSM.

Jste nymfomanka, když se chcete milovat častěji, než váš partner? Podle MUDr. Marka Broula, Ph.D., FECSM nejste.

Je mi 28. Měla jsem několik krátkodobých vztahů, ale toužila jsem vždy po něčem víc, tak jsem zkoušela Tinder. Po několika nevydařených rande, jsem se tam seznámila s o 10 let starším Adamem. Hned na prvním setkání to mezi námi zajiskřilo. Většinou, když se mi někdo líbí, tak se snažím se sexem počkat alespoň do druhého rande, ale s Adamem to nešlo. Přitahoval mě jako magnet. Pozvala jsem ho k sobě a nemohli jsme se nabažit vzájemných doteků. Sex jsme měli večer dvakrát a ráno jsme si to zopakovali.

Měl tou dobou zrovna volněji v práci a chtěl mě vidět každý večer. Byla jsem nadšená. Střídali jsme jeho a můj byt, setkávali jsme se po práci a těšili se, až se na sebe vrhneme. Trvalo to takhle první týden. Pak jsme si řekli, že spolu chodíme a Adam mi nabídl, abych se k němu nastěhovala. Wow!!! Bylo to hrozně rychlý, připadala jsem si jako v pohádce. Bylo to neuvěřitelný. Samozřejmě jsem okamžitě dala výpověď ve svém nájmu a začala se stěhovat k němu. Jsem do něj blázen. Postupně ale začalo Adamovo nadšení pro sex chladnout. Vracel se z práce unavený. Chtěl se jen najíst, odpočinout si, nebo si zajít na pivo. Vím, že je to nejspíš normální, ale pro mě je jeho nezájem o sex velmi frustrující - a mám pocit, že se to pořád zhoršuje.

Já sex miluju! Občas si kvůli tomu mezi kamarádkami připadám jako nymfomanka. Jim to stačí jednou nebo dvakrát týdně, některé nemají chuť ani jednou za měsíc... a já bych to nejradši měla alespoň jednou za den, ideálně vícekrát. Obzvlášť když jsem zamilovaná. Myslela jsem, že jsme s Adamem na stejné vlně. Hodně si rozumíme. Žádné trapné mlčení, ale ani nesmyslné blábolení. Oba nás baví sport a zdravý životní styl, a také práce na vlastní kariéře.

Teď jsme spolu už půl roku a sex máme tak jednou, dvakrát týdně. Jemu to vyhovuje, mně to nestačí. Cítím se kvůli tomu nepřitažlivě, nechtěně, málo žensky. Nechápu, proč nechce víc... Je to můj první vážný vztah. Doposud jsem všechny muže brala jen jako přátele s benefity a když to skončilo, neřešila jsem to a vystačila si s masturbací, než se objevil někdo nový. S tímhle chlapem je to ale jiné, jsem zamilovaná a nerada bych něco pokazila. Líbilo by se mi mít s ním tolik sexu jako na začátku. Samozřejmě se dokážu uspokojit i sama, ale není to ono.

Nechci, aby mě považoval za promiskuitní nymfomanku a myslel si, že když se nebudeme milovat denně, budu si to kompenzovat někým jiným. Nebudu, chci mu být věrná. Zbožňuju ho. Cítím, že jsme skvělý pár. Zřejmě hraje roli i to, že je starší o 10 let. Mluvili jsme spolu o tom, ale řekl mi, že takhle to prostě má. Jednou či dvakrát týdně mu to stačí. Mrzí ho to a přijde si neschopný. Nechci, aby se tak cítil. Tak přemýšlím, jak bych mohla svoji náruživost řešit a zda jsem normální. Ráda bych v intimním životě našla nějaký společný balanc, ale nevím jak. 

V tomto případě mohu dámu uklidnit, že netrpí nymfomanií. Ta má totiž charakteristiky závislosti, která je pro ženu nezvladatelná.
Především jde o to, že neustálé vyhledávání sexu a nových partnerů je v rozporu s běžným životem.
Lidé, kterým se jejich závislost vymkla kontrole, přestávají chodit do práce, plnit rodinné povinnosti, věnovat se blízkým nebo svým koníčkům. Podobně, jako je tomu u závislosti na alkoholu, drogách nebo hazardu.

Nymfomankám připadá jejich intimní život neustále naprosto nedostačující, což také není případ čtenářky. Má jednoduše zvýšený sexuální apetit, který se za nymfomanii často zaměňuje. Žena s vyšším apetitem může dosáhnout spokojeného partnerského života, když najde muže se stejnou sexuální chutí.

Libido je velmi individuální záležitost a je ovlivněné mnoha faktory, jako je věk, hormonální aktivita organismu nebo psychika.
Pokud má jeden z partnerů ve vztahu vyšší potřebu sexu, než druhý, není vhodné tuto potřebu potlačovat. To je totiž jistá cesta k frustraci a nervozitě.

Bude to znít možná otřepaně, ale stejně jako u všech neshod v páru, je důležité si lidsky promluvit. Nesnažit se něco naznačovat beze slov. Někteří muži potřebují o potřebách partnerky slyšet a pak dokáží vyjít o něco víc vstříc. U partnera čtenářky může jít také o to, že ze začátku vztahu měl volnější pracovní režim, který se postupně stal náročnějším. Možná si to sám nepřiznává a je pro něj snazší říct „já to ale nemám jako ty, nepotřebuji sex tak často, promiň“.

V takovém případě samozřejmě není vhodné jej do sexu nutit a vyhrožovat třeba odchodem ze vztahu. Ze strany muže zase není dobrá reakce v tom smyslu, aby si partnerka našla milence. Takové řešení většinou vyústí v konec vztahu.

Ženám, které jejich partner takzvaně nestíhá, a ony chtějí zachovat vztah, se doporučuje častější masturbace. Pro tu již dnes existuje celá řada možností, technik a také pomůcek. Nejen vibrátorů, ale také různých stimulátorů klitorisu či Venušiných kuliček.

Řešením také může být návštěva sexuologa nebo terapeuta. Často pomůže v rozhovoru s párem i s partnery individuálně najít příčiny neshody a možnosti řešení, které klienti sami nevidí. V případě čtenářčina partnera, který byl na začátku vztahu také sexuálně aktivnější, by mohlo jít například o nepřiznanou potřebu vyzkoušet něco zcela nového ve svádění a sexu samotném. Opět je ale potřebné, aby na terapii šli oba s tím, že mají chuť problém řešit, nikoliv z donucení.